Yosakoi

 Japonského festivalového tance

Naruko

The Video is group in Czech republic

Yosakoi je typ japonského festivalového tance pocházející z prefektury Koči. Hudba je doprovázena dřevěným nástrojem naruko, který tanečníci drží v rukou a "ťukají" do rytmu.  Melodie písně Yosakoi-buši existovala v prefektuře Koči po velmi dlouhou dobu, ale později byla doplněna o text příběhu mnicha Džunšina a dcery dráteníka Omy (podobné jako Romeo a Julie).  Píseň a tanec jsou k vidění na každoročním Yosakoi festivalu ve městě Koči 10. srpna již od roku 1956. Festival vznikl po skončení války v Pacifiku a měl sloužit jako odreagování a podpora v poválečném období. Proto se dříve tančilo převážně na rušných místech jako například tržiště. Dnes má podobu velkolepé slavnosti s průvodem tanečníků a pokřiku frází, které mají údajně přilákat štěstí jako "Joija Sanosano" nebo "Jotčorejo". Další typ tance Yosakoi je YOSAKOI Soran pocházející z ostrova Hokkaido. Jedná se o tradici podstatě mladší, YOSAKOI Soran festival je pořádán každoročně v červnu Sapporu teprve od roku 1992. Hudba i pohyby se velmi liší. Hudba obsahuje fráze z hokkaidské lidové písně Soran-buši a lze zaslechnout fráze jako "Jaren Soran". Pohyby jsou v porovnání s Yosakoi-buši rychlejší, dynamičtější a vyžadují ke svému provedení větší fyzickou sílu, vychází totiž z pohybů rybářů, kteří si těžkou fyzickou práci zpříjemňovali zpěvem lidových písní včetně Soran-buši.

Oproti tomu Yosakoi-buši působí více elegantně a tradičně. 

The Video is group in Czech republic

In English and Japanese text;

https://akitanoshinihongo.blogspot.com/2022/07/yosakoi-dance-soran-festival.html?m=1

Očadži

 Očadži

Očadži je japonské slovo pro čajový obřad, dokonale ztělesňující japonskou pohostinnost. V Česku si čaj spojujeme se zdravím, především ten bylinný. V japonské kultuře však význam čaje daleko přesahuje úlevu od nachlazení. Během čajového obřadu všichni odloží společenské formality a společně si jako sobě rovní vychutnají lahodné pokrmy za doprovodu zvuku vařící se vody. Stále se však jedná o velmi formální událost a proto je nutné zvolit oblečení podobné jako například do opery nebo tradiční japonský oděv kimono. Ceremonie může trvat až čtyři hodiny. Po celou dobu sedí hosté i hostitel bosí nebo pouze v ponožkách na zemi na rohožích tatami. Je dobré dbát i na výběr obuvi a ponožek. Hostina začíná podáváním jednoduchého jídla, bohaté chuti, kaiseki, které slouží k zahřátí žaludku. Hlavní účel této části ceremonie je zachovat čistou mysl a alespoň na chvíli se nezabývat každodenními starostmi. Následuje podávání tradičního rýžového vína saké, sladkostí wagaši a nakonec zeleného čaje. Wagaši pošle hostitel kolovat po místnosti, každý host si sám jeden kus nabere na předem připravený papír kaiši, který se používá místo talířku. Po použití se papír nevyhazuje, může být použit místo papírového ubrousku na konci ceremonie. Japonský čaj bývá zpravidla velmi hořký, proto je servírován až po sladkém dezertu, dvě protikladné chutě se spojí a vytvoří pocit svěžesti v ústech. Celý proces je spojen s mnoha pravidly dotýkajících se nejen přípravy samotného čaje, ale i chování zúčastněných. Například hrneček by se měl v rukách dvakrát otočit, čaj vypít ve třech doušcích a mnoho dalších. 

In English and Japanese text;

https://akitanoshinihongo.blogspot.com/2022/05/ochaji.html?m=1