Kabuki- Japonská opera

Základna moderního Kabuki, více než 100 let stará “Kabuki-za Tower” stojící před výškovou budovou (fotografie z roku 2013)

Máte rádi operu?

Pro evropské opery jsou charakteristická  hranná kostýmní vystoupení a zpívaným  dialogem postav. Hudba je doprovázena sborem a orchestrem. Většinou se opery hrají v italštině a němčině. Japonština také používá výraz opera, ale také například i  slovo “kageki” (hudební drama).

Historie Kabuki 

Kabuki vzniká v období Edo (1603-1867) a je založeno na životech a kultuře obyčejných lidí. Společně s Noh a loutkovou hrou ningyo joruri se řadí mezi japonská klasická divadla. Kabuki znamená inovace nebo zvláštní chování. Tanec Kabuki se zpočátku stal velmi oblíbeným mezi prostitutkami, což vedlo k zákazu ženského kabuki (1629) z důvodu rušení veřejné morálky. Wakashu (mladí chlapci) Kabuki, které ženské Kabuki nahradilo, bylo zakázáno v roce 1652 ze stejného důvodu… Tyto skutečnosti vedly k popularizaci Kabuki jak jej známe dnes (yaro Kabuki). Postavy hrají dospělí muži a ženské role ztvárňují "onnagata"(dospělí muži, kteří hrají ženské role). V období Genroku zažívá kabuki největší rozkvět (1688-1704), místo vzhledu se kladl důraz na scénář na technické provedení představení.

Kabuki svůj vývoj pokračovalo odděleně v regionech Kamigata (Osaka, Kyoto) a Tokyo. Kamigata Kabuki je známé jemností příběhu a důrazu na lyriku, Tokyo Kabuki obsahuje více akčních scén. V této době hojně dochází k postupnému přepisování her ningyo joruri na představení kabuki. Oblíbenost Kabuki podporovaly i doprovodné hudební skladby pro shamisen (japonský třístrunný hudební nástroj).

Půvab Kabuki

Představení Kabuki už diváky baví více než 400 let, v čem ale spočívá jeho kouzlo?

Kabuki je tradiční divadelní umění, které Japonsko pyšně prezentuje světu a jeho půvab podporuje různorodost žánrů, výkony herců,  hudba a písně, dechberoucí kostýmy, kulisy a další aspekty japonské kultury, které se do Kabuki promítly.

Už svého vzniku je Kabuki divadlem, které může snadno zhlédnout naprosto každý, ale v dnešní době si spousta lidí myslí, že takové  představení je příliš formální, což vůbec není pravda.

Sledováním Kabuki můžete poznat nové japonské zvyky a tradice a cítit ducha a krásu japonské kultury.

Žánry představení 

Obecně se říká že z celkových 400 her, které byly napsány, se jich dnes hraje už jen 100.

Dělí se na tři hlavní kategorie. Historické drama z pohledu období Edo “jidaimono”, současné drama o životě lidí v období Edo “sewamono” a drama založené na představení Noh nebo Kyogen “Matsubame-mono”, používá se také název “Noh- torimono”. Nedílnou součástí všech Kabuki je zpěv a tanec. 

Jidaimono  (historické drama)

Jidaimono je představení o historických událostech a postavách. Protože většina her byla napsána v období Edo, mnoho z příběhů se odehrává v dřívějších dobách. Do děje jsou zakomponované konflikty v samurajské sociální vrstvě poze s pozměněnými jmény a obdobím.

Mezi jidaimono lze řadit i adaptovaná představení vycházející z ningyo jouri. Příběh často vypráví vypravěč gidayu, nazývají tedy se gidayu kyogen. 

Války Genpei se zdají zvlášť populární. Svou roli hraje i široká škála hrdinů, kterou tato tématika nabízí.

Sugawara Denju Tenarai Kagami (Sugawara Denju Tenarai Kagami)

Kanadehon Chushingura

Yoshitsune Senbonzakura

Ichinotani Futabagunki

Kagamiyama kokyonishikie," atd.

Sewamono

Sewamono vyobrazují běžný život obyčejných lidí období Edo. Pro ně bylo sewamono realistické drama, ale pro nás je to možnost nakouknout do samurajského Eda. 

Obsahuje témata jako sebevražda z nešťastné lásky, giri (povinnost), ninjyo (opak konceptu giri). Občas se objevují také senzační scény.

Pokud je hra až příliš skutečná, je zasazena do jiné doby jako v případě jidaimono.

Benten Musume Onna Shiranami

Shinmei Megumi Wago no Torikumi

Sonezaki Shinju

Tokaido Yotsuya Kaidan (Yotsujův duch na cestě Tokaido), atd.

Matsubame-mono

Matsubame je hráno ve stylu Noh. Ve zkratce by se dalo popsat jako představení Noh nebo Kyogen zpracovaný do Kabuki. První Matsubame-mono bylo Kanjichiro. 

Později v reakci na poptávku po kvalitních kulturních zážitcích v období Meiji (1868-1912) vzniká mnoho prestižních Matsubame-mono. I v dnešní době se Matsube-mono na pozadí Noh stále hrají.

Kanjincho

Migawari-zazen

Funabenkei atd.

Buyo shosagotoo

Taneční část Kabuki se nazývá shosagoto. V některých případech slovo odkazuje na tanec samotný, někdy i na kombinace tance a dramatu.

Herci vypráví příběh tancem a hudbou. Úloha hudby je také velmi důležitá v  závislosti na představení. Typy hudby v Kabuki jsou například gidayu, joubanzu, seiyomoto a nagauta. Původně byly některé skladby součástmi představení, ale staly se z nich samostatná vystoupení.

 Kyokanomusume Dojoji (Kyokanomusume Dojoji)

Sagimusume

Fuji Musume

O-Matsuri (Festival)

Tsumorikoi Yuki no Sekido atd.

Důvod proč tolik důležitých postav v historických seriálech, jako šogunové, jsou zároveň i herci Kabuki je díky jejich působivé schopnosti vyjádření. Určitě stojí za to prozkoumat svět Kabuki blíže a třeba porovnat rozdíly mezi herci v televizi a v divadle.